Аннотации:
Text se zabývá takzvaným „paradoxem havranů“, který formuloval ve čtyřicátých letech dvacátého století C. G. Hempel a který problematizuje možnost konfirmace obecných hypotéz pozorováním konkrétních instancí daných hypotéz. Po stručném představení paradoxu a několika jeho možných řešení vycházejících z děl C. G. Hempela, K. R. Poppera a W. V. O. Quina autor nabídne vlastní analýzu paradoxu, která vychází z chápání hypotéz problematizovaných v paradoxu havranů ne jako popisujících obecné přírodní zákony, nýbrž jako vypovídajících pouze o existujících instancích daných hypotéz. Autor zastává názor, že při takovémto čtení paradoxu je možné se vyhnout problematickému závěru, pokud odmítneme ontologickou pozici zvanou „metafyzický realismus“. Odmítnutí metafyzického realismu totiž znemožní používání termínů jako „ne-černý“ nebo „ne-havran“ v procesu konfirmace – avšak právě tyto termíny jsou přitom nutné k tomu, aby paradox mohl vůbec vzniknout.
