Аннотации:
Článek si klade za cíl poukázat na to, jak heterogenním způsobem je v rámci filozofické reflexe pojem násilí vnímán. Prezentovány a stručně okomentovány jsou různé podoby násilí od bezprostředního brachiálního a ryze fyzického aktu přes strukturální, kulturní, symbolické aj. formy násilí. Kromě toho, že text shrnuje, nakolik rozmanité jevy jsou řazeny do kategorie násilí, zabývá se také otázkou, jak pojem efektivně definovat a koherentně vymezit potenciálně velmi široké pole výzkumu. Za účelem předejít komplikacím, které obvykle u komplexních sociálních fenoménů, jakým násilí bezesporu je, přináší snaha exaktně definovat obsah pojmu na bázi nutných a postačujících podmínek, je doporučeno opírat se raději o minimalistickou definici a dále pracovat s několika centrálními prvky. Jejich ne/přítomnost pak může ukázat, jak moc je daná podoba násilí blízko jádrové oblasti, což je způsob který dokáže být dostatečně inklusivní na to, aby kromě prototypických jevů násilí byl schopen zahrnout a akceptovat i vzdálenější koncepty. V rámci kategorizace s odstupňovaným členstvím jim sice odmítá přiznat ústřední pozici v diskusích o násilí, ale zároveň je svojí nedichotomičností zcela nevylučuje. Součástí komplexního zkoumání lexikálního pole problematiky je i zamyšlení nad vzájemným vztahem násilí a moci stejně jako snaha o identifikaci společných a rozdílných aspektů u násilí a agresivity (či agrese) nebo donucení, což jsou pojmy, které bývají leckdy používány zaměnitelně. Zvláštní pozornosti se dostává i fenoménu sociální kategorizace my a oni, jenž může v případě každé z diskutovaných forem násilí plnit specifickou úlohu.
