Mostrar el registro sencillo del ítem
| dc.rights.license | CC BY | cze |
| dc.contributor.author | Rigel, Michal | cze |
| dc.date.accessioned | 2025-12-05T10:42:40Z | |
| dc.date.available | 2025-12-05T10:42:40Z | |
| dc.date.issued | 2021 | cze |
| dc.identifier.issn | 2533-7564 | cze |
| dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.12603/1388 | |
| dc.description.abstract | Článek si klade za cíl poukázat na to, jak heterogenním způsobem je v rámci filozofické reflexe pojem násilí vnímán. Prezentovány a stručně okomentovány jsou různé podoby násilí od bezprostředního brachiálního a ryze fyzického aktu přes strukturální, kulturní, symbolické aj. formy násilí. Kromě toho, že text shrnuje, nakolik rozmanité jevy jsou řazeny do kategorie násilí, zabývá se také otázkou, jak pojem efektivně definovat a koherentně vymezit potenciálně velmi široké pole výzkumu. Za účelem předejít komplikacím, které obvykle u komplexních sociálních fenoménů, jakým násilí bezesporu je, přináší snaha exaktně definovat obsah pojmu na bázi nutných a postačujících podmínek, je doporučeno opírat se raději o minimalistickou definici a dále pracovat s několika centrálními prvky. Jejich ne/přítomnost pak může ukázat, jak moc je daná podoba násilí blízko jádrové oblasti, což je způsob který dokáže být dostatečně inklusivní na to, aby kromě prototypických jevů násilí byl schopen zahrnout a akceptovat i vzdálenější koncepty. V rámci kategorizace s odstupňovaným členstvím jim sice odmítá přiznat ústřední pozici v diskusích o násilí, ale zároveň je svojí nedichotomičností zcela nevylučuje. Součástí komplexního zkoumání lexikálního pole problematiky je i zamyšlení nad vzájemným vztahem násilí a moci stejně jako snaha o identifikaci společných a rozdílných aspektů u násilí a agresivity (či agrese) nebo donucení, což jsou pojmy, které bývají leckdy používány zaměnitelně. Zvláštní pozornosti se dostává i fenoménu sociální kategorizace my a oni, jenž může v případě každé z diskutovaných forem násilí plnit specifickou úlohu. | cze |
| dc.format | p. 19-34 | cze |
| dc.language.iso | cze | cze |
| dc.publisher | Univerzita J.E. Purkyně | cze |
| dc.relation.ispartof | Ergot, volume 10, issue: 2 | cze |
| dc.subject | násilí | cze |
| dc.subject | definice | cze |
| dc.subject | fyzické násilí | cze |
| dc.subject | strukturální násilí | cze |
| dc.subject | kulturní násilí | cze |
| dc.subject | symbolické násilí | cze |
| dc.subject | my a oni | cze |
| dc.subject | violence | eng |
| dc.subject | definition | eng |
| dc.subject | physical violence | eng |
| dc.subject | structural violence | eng |
| dc.subject | cultural violence | eng |
| dc.subject | symbolic violence | eng |
| dc.subject | us and them | eng |
| dc.title | Násilí – pokus o vymezení pojmu aneb kolik podob má násilí? | cze |
| dc.title.alternative | Violence - an attempt to define the term or how many forms does violence take? | eng |
| dc.type | article | cze |
| dc.identifier.obd | 43878399 | cze |
| dc.description.abstract-translated | The article aims to point out how diversely is the concept of violence perceived within the philosophical reflection. Various forms of violence are presented and briefly commented on: it is, among others, direct and purely physical violence, structural violence, and also cultural or symbolic violence. In addition to summarizing the heterogeneity of the category of violence, the text also addresses the question of how effectively and coherently define the concept of violence as a potentially very broad field of research. To avoid problems that are usually part of the effort to precisely define enormously complex social phenomena, such as violence, on the basis of necessary and sufficient conditions, it is recommended to rely on a minimalist definition and work with several central elements. Their presence/absence may serve as a guiding principle for resolving how close the given form of violence is to the core of the category. This seems to be inclusive enough for incorporating not only prototypical phenomena but also more distant concepts. Within the graded membership categorization, it refuses to give the latter a central position in discussions about violence, but at the same time, it does not completely exclude them. Part of a comprehensive study of the lexical field is to reflect on the relationship between violence and power and identify shared and different aspects of violence and aggressiveness (or aggression) and coercion, which are terms that are often used interchangeably. Special attention is also paid to the phenomenon of social categorization of us and them, which can play a specific role in the case of each of the discussed forms of violence. | eng |
| dc.publicationstatus | postprint | cze |
| dc.peerreviewed | yes | cze |
| dc.source.url | https://ergotsite.files.wordpress.com/2021/10/ergot10_2rigel_nasili.pdf | cze |
| dc.relation.publisherversion | https://ergotsite.files.wordpress.com/2021/10/ergot10_2rigel_nasili.pdf | cze |
| dc.rights.access | Open Access | cze |