Duše předmětu a tělo modlitby aneb zkoumání sociologických nejistot na případu Sóka Gakkai International

Abstract

Případov studie prezentuje výsledky dlouhodobého etnografického výzkumu v buddhistické organizaci Sóka Gakkai International (SGI). Zaměřuje se na vztah mezu materiální a nemateriální složkou a zopdpovídá otázku po tom, jak tje studovat v rámci sociologie náboženství. Analýza je založena na kritice modernistického paradigma jak ji prezentují Harman, Law a Latour. Metodologie využívá přístup teorie aktér sítí prezentované v díle Latoura. Využívá postupů na objekt zaměřené etnografie a konceptů ikonoklaše. Výzkum se soustředí na dva klíčové prvky buddhistické praxe - frázi daimoku a svitek Gohonzon, rozebírá ústřední sociologické nejistoty s nimi spojené a procesy, které ustavují spojnice mezi prvky. Otevírá černé skříňky a nabízí odpovědi na otázky týkající se nových koncepcí fyzického tak, jak je lze vidět skrze Gohonzon.