Resumen:
Text pojednává o autoritářských represivních strategiích v hybridních režimech Latinské Ameriky. Ačkoliv je soudobá odborná literatura doslova protkána zmínkami o těchto praktikách, víme toho jen velmi málo o jejich příčinách. Cílem textu je zaplnit tuto mezeru prostřednictvím konfrontace existujícího teoretického poznání s empirickou realitou Latinské Ameriky. Výsledky ukazují, že řadu existujících předpokladů bude třeba přinejmenším revidovat. Prvně se ukazuje, že silné vazby na USA neomezují úroveň většiny autoritářských represivních strategií. Výsledky dále potvrzují, že si držitelé moci nevybírají formu represe na základě rozložení politických sil v parlamentu. A konečně se zřetelně ukazuje, že naše schopnost vysvětlit příčiny dlouhodobé represe je velmi omezená.
