Abstract:
Studie se zabývá kurikulárními dokumenty a cílovými dovednostmi, které si na jejich základě měli žáci osvojit. Popisuje také metody a formy výuky dějepisu, které měly pod vedením učitelů pomoci utvářet historické vědomí žáků. Dále zkoumá roli učebnice dějepisu jako základní didaktické pomůcky pro učitele i žáky. V tomto ohledu je důležitý nejen prezentovaný obsah (informace a fakta), ale zejména principy práce se zdroji, způsoby přidělování úkolů a formulování otázek. Analytická část práce se zaměřuje na nejrozšířenější učebnice v České republice, konkrétně na analýzu Protektorátu Čechy a Morava a Slovenského státu. Zkoumá také formy otázek a další úkoly přidělené žákům. V závěru je analýza stručně vyhodnocena a diskutována.
