Resumen:
Tato studie zkoumá souvislost mezi kategoriemi národa a genderu v ideologii Boženy Vikové-Kunětické. Prostřednictvím analýzy jejích veřejných výroků a projevů se snaží lépe porozumět funkcím a rolím, v nichž si Viková-Kunětická představovala ženy sloužící československému národnímu projektu. Zamýšlí se také nad tím, zda ženy (včetně sebe samé) vnímala jako aktivní politické činitelky - tedy jako subjekty, nebo naopak jako pasivní objekty. Text metodologicky vychází z klasifikace ženských rolí, kterou ve svých pracích o genderu a nacionalismu vypracovala Nira Yuval-Davis, a rekonstruuje názory političky na roli žen ve třech rovinách: prakticko-přirozené, symbolické a prakticko-politické. Tyto tři roviny dohromady tvoří specifický národní ženský diskurz založený jeho ideoložkou Boženou Vikovou-Kunětickou. Závěr je věnován posouzení relevance označení spisovatelky jako ideoložky matriarchátu.
