Resumen:
Studie se zabývá vznikem a rozvojem ženských řeholních kongregací jako typicky moderním fenoménem evropských sociálních a církevních dějin. Klade vývoj této formy zasvěceného života do historického kontextu a jeho podstatné spojení s modernizačními procesy jako industrializace, urbanizace a občanské a ženské emancipace. Analyzuje, v čem mohou metody sociálních dějin, historické antropologie a dějin mentalit přispět k zkoumání tohoto fenoménu. Studie rovněž ukazuje, jak dějiny působení ženských řeholních kongregací musí být integrovány do hospodářských a sociálních dějin a jaký potenciál obsahují pro mikrohistorii a dějiny každodennosti.
