Abstract:
Pomocí analýzy pylu, analýzy fytolitu a radiokarbonového datování nově objevených sedimentárních archivů zde dokazujeme původní stav modřínu evropského (Larix decidua Mill.) ve dvou pískovcových skalních oblastech severních Čech (Česká republika). Na konci poslední doby ledové a na začátku holocénu byl modřín evropský ve střední Evropě poměrně běžný. V nejkritičtějším období středního holocénu prokazatelně ustoupil na odkrytá skalní stanoviště, ale zcela nevyhynul. V podobě reliktních populací lokálně přežíval až do novověku, kdy byly do obhospodařovaných lesních porostů uměle zavlečeny nepůvodní typy modřínů. Naše zjištění volají po radikálním přehodnocení přístupu k modřínu ze strany lesníků i orgánů ochrany přírody. Do budoucna je především nutné hledat a chránit zbytky jeho původního genofondu.
