Lidská morálka a morálka u zvířat

Abstract

Text se zabývá otázkou, zda má smysl mluvit o existenci morálky u zvířat. Vychází z kritiky teorie pozlátka Franse de Waala, která je zde identifikována jako falešná dichotomie opomíjející možnost, že by morálka mohla být něco jiného než přirozené, instinktivní chování, přičemž by zároveň s takovým chováním nebyla v rozporu. Právě takový pohled na podstatu morálky ovšem text obhajuje. Po stručném představení několika dalších autorů věnujících se otázce zvířecí morálky (např. Korsgaardová či Bekoff a Pierceová) autor navrhuje kritérium vymezující rozdíl mezi skutečnou morálkou a pouhým pro-sociálním chováním: tímto kritériem je kulturní variabilita. Klíčový rozdíl mezi lidským morálním chováním a zvířecím „morálním“ chováním spočívá v tom, že lidské morální normy se výrazně liší napříč jednotlivými kulturami a časovými obdobími, zatímco ty zvířecí – jak se zdá – zůstávají stejné pro všechny komunity daného živočišného druhu.