Resumen:
Článek se zaměřuje na rukopisné modlitební knihy, které představují významný fenomén v kontextu náboženské literatury v letech 1750 – 1850. Výzkum se opírá o studium dvaceti rukopisů české a moravské provenience uchovávaných v muzeích a knihovnách. Pozornost je věnována detailní analýze a vzájemné komparaci rukopisných katolických a evangelických modlitebních knih. Sleduje jejich fyzickou podobu a zkoumá ilustrace. Klade důraz na obsahovou strukturu knih včetně použití biblických citátů. Uvádí způsob tvoření textů a vztah rukopisů k jejich tištěným předlohám. Zasazuje téma do společensko-historického kontextu. Všímá si též rozdílné úlohy rukopisné modlitební knihy v každodenním životě věřících obou konfesí, stejně jako nesporného významu v barokní lidové zbožnosti.
