Mostrar el registro sencillo del ítem
dc.rights.license | CC BY | eng |
dc.contributor.author | Fadeyi, O. | cze |
dc.contributor.author | Marešová, Petra | cze |
dc.contributor.author | Štemberková, Růžena | cze |
dc.contributor.author | Afolayan, M. | cze |
dc.contributor.author | Adeoye, F. | cze |
dc.date.accessioned | 2020-06-07T21:01:50Z | |
dc.date.available | 2020-06-07T21:01:50Z | |
dc.date.issued | 2019 | eng |
dc.identifier.issn | 2076-0760 | eng |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.12603/346 | |
dc.description.abstract | All of Africa's emerging economies are faced with developmental challenges, which can be partly ameliorated using effective University-Industry technology transfer. While technology transfer remains at the infant stage, sparsely documented, and with no complex ongoing processes in many African societies, Universities in Africa are making efforts in University-Industry collaborations aimed at bringing significant improvements to the continent in a bid to drive national innovation and regional economic development. In this paper, we attempt to evaluate the progress made so far by Nigerian Universities in technological innovation transfer, in order to suggest ways for possible future progress. To do this, crucial technology transfer resource factors (inputs), namely, the number of linkage projects funded by the "African Research Council" (ARC), consortium membership of the University's technology transfer office, and the number of doctoral staff at the University's technology transfer office, were checked against a set of performance measures (number of executed licenses, amount of licensing royalty income, number of spin-offs created, and the number of spin-offs created with university equity), using data envelopment analysis and multiple regression, respectively. Results suggest that Universities that possess better resource factors reported higher outputs on most of the performance indicators applied. In addition, it was observed that Universities with greater ability to effectively transfer knowledge had higher technology commercialization performance and financial sustainability. The implication of these results is that Universities in Africa need to develop in line with the technology transfer resource (input) factors suggested within this study, as this is the way to go for better performance. © 2019 by the authors. | eng |
dc.format | p. "Article number 286" | eng |
dc.language.iso | eng | eng |
dc.publisher | MDPI AG | eng |
dc.relation.ispartof | Social Sciences, volume 8, issue: 10 | eng |
dc.subject | Africa | eng |
dc.subject | DEA | eng |
dc.subject | Emerging economies | eng |
dc.subject | Innovation | eng |
dc.subject | Nigeria | eng |
dc.subject | Technology transfer | eng |
dc.subject | Afrika | cze |
dc.subject | DEA | cze |
dc.subject | Rozvíjející se ekonomiky | cze |
dc.subject | Inovace | cze |
dc.subject | Nigérie | cze |
dc.subject | Technologický převod | cze |
dc.title | Perspectives of University-Industry technology transfer in African emerging economies: Evaluating the Nigerian scenario via a data envelopment approach | eng |
dc.title.alternative | Perspektivy transferu technologií univerzity a průmyslu v rozvíjejících se ekonomikách Afriky: Vyhodnocení nigerijského scénáře pomocí přístupu k datovým obalům | cze |
dc.type | article | eng |
dc.identifier.obd | 43876069 | eng |
dc.identifier.doi | 10.3390/socsci8100286 | eng |
dc.description.abstract-translated | Všechny rozvíjející se ekonomiky Afriky čelí rozvojovým výzvám, které lze částečně zlepšit pomocí efektivního přenosu technologií mezi univerzitami a průmyslem. Zatímco přenos technologií zůstává v kojeneckém stadiu, řídce zdokumentovaný a v mnoha afrických společnostech nejsou složité probíhající procesy, univerzity v Africe vyvíjejí úsilí v rámci spolupráce mezi univerzitami a průmyslem s cílem přinést na kontinentu významná vylepšení ve snaze podpořit národní inovace a regionální hospodářský rozvoj. V tomto příspěvku se pokoušíme zhodnotit dosavadní pokrok nigerijských univerzit v přenosu technologických inovací s cílem navrhnout způsoby možného budoucího pokroku. K tomuto účelu jsou rozhodující faktory faktorů přenosu technologií (vstupy), jmenovitě počet projektů propojení financovaných „Africkou radou pro výzkum“ (ARC), členství v konsorciu v úřadu pro transfer technologií univerzity a počet doktorských pracovníků na univerzitě úřad pro transfer technologií, byl zkontrolován na základě souboru výkonnostních opatření (počet provedených licencí, výše licenčních poplatků, počet vytvořených spin-offů a počet spin-offů vytvořených pomocí vlastního kapitálu univerzity), pomocí analýzy datových obalů a více regrese, resp. Výsledky naznačují, že univerzity, které disponují lepšími zdrojovými faktory, vykazovaly vyšší výstupy pro většinu použitých výkonnostních ukazatelů. Kromě toho bylo zjištěno, že univerzity s větší schopností účinně předávat znalosti měly vyšší výkonnost komercializace technologií a finanční udržitelnost. Důsledkem těchto výsledků je, že univerzity v Africe se musí vyvíjet v souladu s faktory zdrojů vstupních technologií (vstupy) navrhovanými v této studii, protože to je způsob, jak jít za lepším výkonem. © 2019 autorů. | cze |
dc.publicationstatus | postprint | eng |
dc.peerreviewed | yes | eng |
dc.source.url | https://www.mdpi.com/2076-0760/8/10/286 | cze |
dc.relation.publisherversion | https://www.mdpi.com/2076-0760/8/10/286 | eng |
dc.rights.access | Open Access | eng |