Mostrar el registro sencillo del ítem
dc.rights.license | CC BY | eng |
dc.contributor.author | Černý, Jan | cze |
dc.date.accessioned | 2020-06-05T12:35:01Z | |
dc.date.available | 2020-06-05T12:35:01Z | |
dc.date.issued | 2019 | eng |
dc.identifier.issn | 2300-6579 | eng |
dc.identifier.uri | http://hdl.handle.net/20.500.12603/315 | |
dc.description.abstract | The article first outlines Jean-Yves Lacoste’s phenomenological description of “liturgy”, i.e. the encounter between God and the human being. It argues that Lacoste’s rejection of the religious apriori on the side of the human being and emphasis on God’s transcendence and otherness leads to decontextualization of the experience of Christian faith, as his strongly future eschatology does not allow for the real transformation of both the individual and social lives of believers. In the second step, the article gives two counterexamples to Lacoste’s attitude that represent an attempt to recontextualize the experience of Christian faith within concrete historical and cultural coordinates. The examples come from the work of American theologian William Cavanaugh and Czech philosopher Robert Kalivoda, whose focus lies in the hermeneutics of a sacramental experience and the question of the history-making of Christian faith. Cavanaugh recontextualizes the understanding of the sacramental experience in terms of globalization. Kalivoda interprets the transformation of Christian eschatological ideas into a program of real social changes with special attention devoted to the Hussite revolution of the 15th century and the Hussite conception of the Lord’s Supper. The article concludes that Kalivoda’s emphasis on present eschatology stands in opposition to Lacoste’s emphasis on future eschatology, whereas Cavanaugh holds a middle position with balanced emphasis on both poles of Christian eschatology. | eng |
dc.format | p. 386-402 | eng |
dc.language.iso | eng | eng |
dc.publisher | De Gruyter | eng |
dc.relation.ispartof | Open theology, volume 5, issue: 1 | eng |
dc.subject | eschatology | eng |
dc.subject | sacramental experience | eng |
dc.subject | millennialism | eng |
dc.subject | phenomenology | eng |
dc.subject | liturgy | eng |
dc.subject | Jean-Yves Lacoste | eng |
dc.subject | William Cavanaugh | eng |
dc.subject | Robert Kalivoda | eng |
dc.subject | eschatology | cze |
dc.subject | svátostná zkušenost | cze |
dc.subject | chiliasmus | cze |
dc.subject | fenomenologie | cze |
dc.subject | liturgie | cze |
dc.subject | Jean-Yves Lacoste | cze |
dc.subject | William Cavanaugh | cze |
dc.subject | Robert Kalivoda | cze |
dc.title | A Too-Future Eschatology? The Limits of the Phenomenology of Liturgy in Jean-Yves Lacoste | eng |
dc.title.alternative | Příliš budoucnostní eschatologie? Limity fenomenologie liturgie u Jeana-Yvese Lacosta | cze |
dc.type | article | eng |
dc.identifier.obd | 43875525 | eng |
dc.identifier.doi | 10.1515/opth-2019-0028 | eng |
dc.description.abstract-translated | Článek nejprve nastiňuje fenomenologický popis „liturgie“, tedy setkání Boha a člověka, v podání Jeana-Yvese Lacosta. Článek argumentuje, že Lacostovo odmítnutí náboženského apriori u člověka a důraz na Boží transcendenci a jinakost vedou k dekontextualizaci zkušenosti křesťanské víry; Lacostova silně budoucnostní eschatologie nenechává prostor pro transformaci individuálního a sociálního života věřících. V dalším kroku článek nabízí dva protipříklady k Lacostovu přístupu – tyto příklady představují pokus rekontextualizovat zkušenost křesťanské víry v konkrétních dějinných a kulturních podmínkách. Pocházejí z prací amerického teologa Williama Cavanaugha a českého filozofa Roberta Kalivody, které se zaměřují na hermeneutiku svátostné zkušenosti a otázku dějinotvorné role křesťanství. Cavanaugh rekontextualizuje porozumění svátostné zkušenosti s ohledem na ekonomickou globalizaci. Kalivoda popisuje transformaci křesťanských eschatologických představ v program reálné společenské změny v husitské revoluci v 15. století a interpretuje v tomto smyslu i husitskou koncepci večeře Páně. V závěru článek konstatuje, že Kalivodův důraz na prézentní eschatologii stojí v opozici vůči Lacostovu důrazu na budoucnostní eschatologii, kdežto Cavanaugh zaujímá střední pozici s vyváženým důrazem na oba póly křesťanské eschatologie. | cze |
dc.publicationstatus | postprint | eng |
dc.peerreviewed | yes | eng |
dc.source.url | https://www.degruyter.com/view/j/opth.2019.5.issue-1/opth-2019-0028/opth-2019-0028.xml | cze |
dc.relation.publisherversion | https://www.degruyter.com/view/j/opth.2019.5.issue-1/opth-2019-0028/opth-2019-0028.xml | eng |
dc.rights.access | Open Access | eng |