Toužím, tedy pronásleduji a „Bůh“ mi to schvaluje

Abstract

Studie se zabývá otázkou pronásledování, které je neodmyslitelně spjato s kulturou a náboženstvím, včetně křesťanství. Snaží se odpovědět na otázku, zda násilí, útlak nebo pronásledování bylo a je pouze morálním selháním jednotlivců, menších či větších skupin, nebo zda souvisí se samotnými zdroji kultury. Jako souvislost mezi kulturou a náboženstvím zkoumá fenomén lidské touhy, což nás přivádí k problematice tzv. přivlastnění touhy. Jinými slovy, jak poznáváme a osvojujeme si to, po čem toužit, a jak touhy souvisejí s konflikty? Způsoby řešení konfliktů nás přivádějí k otázce původu náboženství a jeho funkce. Dalším klíčovým problémem je, jakou roli hraje náboženství ve struktuře násilí a do jaké míry křesťanství uniká či neuniká odpovědnosti za násilí. Z metodologického hlediska se studie opírá o strukturální a mimetickou analýzu, jak ji rozvinul francouzský polyhistor, sociální a kulturní antropolog, filosof sociální věd a literární vědec René Girard ve své teorii kultury.