Falzátorská dílna na hradě Mokřice u Lužan (okr. Jičín)

Abstract

Celý soubor nálezů z areálu hradu Mokřice obsahuje 172 mincí a ostatní materiál související s provozem falzátorské dílny, mezi který patří jeden slitek cínu a olova, dva měděné plíšky, jeden měděný střížek čtyřhranného tvaru, dvě měděné osmihranné destičky, šest měděných střížků osmihranného tvaru, 18 měděných střížků tvaru nepravidelného, jeden stříbrný střížek a 18 kusů měděné cissury (celkem 49 ks). Většina nálezů (182 ks) pochází z kontextů třinácti sond rozmístěných v rámci hradního jádra. Dalších 39 mincí a ostatního materiálu pochází z detektorové prospekce hradního svahu. Existenci falešné mincovny, která byla na hradě Mokřice v provozu ve 20. letech 15. století, prokázal kromě mincovního odpadu a neražených střížků také výskyt celkem 122 falešných husitských flútků, pocházejících z její činnosti. Podle razidel použitých k jejich výrobě byly tyto flútky rozděleny v katalogu mincí v rámci konkrétní sondy do tří skupin, které se liší tvarem hlavy, uspořádáním měsíčků hřívy a provedením ocasu lva. Za zmínku stojí pražský groš Václava IV. atypické řady typ Hána XIX, pro kterou je charakteristický lev s dlouhým vyplazeným jazykem. Od Hánovy typologie se však mokřický exemplář odlišuje čtyřmi malými měsíčky na krku. Nejmladší minci reprezentuje haléř slezského města Vratislav, ražený za Matyáše Korvína. Tato mince však časově nekoresponduje s ostatními ražbami, protože je přibližně o půl století mladší než husitské flútky a peníze Václava IV. V úvahu je třeba vzít i skutečnost, že vratislavský haléř Matyáše Korvína pochází z doby nedlouho po zániku hradu v roce 1464, což dohromady vyvolává otázku, zda se nedostal do nálezové sondy teprve druhotně.