Poznámka k zintenzivnění procesu tvorby elit a uspořádání societ v eneolitu I. Exkluzivní předměty v depotech

Abstract

Článek pojednává o velmi důležitém procesu vzniku elit díky intenzifikaci zemědělství zavedením pluhu taženého párem volků. Došlo k další dělbě práce v komunitách eneolitu a k počátkům pravěkých řemesel, v nichž se prosazují (fyzicky silnější) muži. Elitu tvořila menšina, která směřovala díky ambicím k výsadní hospodářské moci, k správě kolektivů a kumulaci bohatství. Tento jev souvisí se zvýšením úrovně organizovanosti komunit eneolitu (a také neolitu). Predispozice elity tvořily individuální morálně volní vlastnosti, přirozená inteligence a profesionální schopnosti i dovednosti, obratnost v jednání, „know how“. Archeologické znaky elit představovala jak kvantita osobního vlastnictví, tak kvalita prestižních artefaktů, zejména měděných ozdob, nástrojů a zbraní. Článek obsahuje analýzu takových nálezů z pokladů. Jmenujeme diadémy, například zcela nového typu Veľká Lomnica. Jde o unikátní diadém z pokladu obsahujícího ještě měděné nákrčníky z plochy hradiště badenské kultury u stejnojmenné vesnice Veľká Lomnica nedaleko pohoří Vysoké Tatry na severovýchodním Slovensku. Měděný diadém sestával z dílčích prohnutých plechových segmentů se zahnutými konci, a to zřejmě ve dvou řadách. Centrální umístění měl největší segment, který se na obou stranách obloukovitě rozšiřoval. Výjimečné postavení mají kromě jiných rovněž nálezy dvou vzácných pektorálů typu Stollhof ze stříbrného plechu kruhového tvaru o průměru 220 mm (moravská jordanovská skupina), jednak z pokladu objeveného na hradišti Kotouč u Štramberka v oblasti Moravské brány s důležitou pravěkou stezkou spojující střední Dunaj s jižním Polskem a jednak z katastrálního území Vanovice, okres Blansko, z vedlejší větve této staré stezky. Měděný pektorál lunicového tvaru typu Štramberk, nejstarší v Evropě (moravská jordanovská skupina), byl součástí měděných pokladů opět na hradišti Kotouč u Štramberka. Pochází odtud také velký měděný brýlovitý závěsek typu Malé Leváre. Pět obdobných exemplářů (hmotnost 3279 g) pocházelo z pokladu u Rašovic, okr. Nymburk, z místa významného soutoku čtyř řek a potoků a příkopových ohrazení Chleby 1-2. Nepochybně drahé velké měděné sekery a sekeromlaty v pokladech z Moravy, Slovenska a Čech plnily pravděpodobně funkci atributů elit (mužů). Patří k nim také plochá sekera/teslice téměř plankonvexního tvaru profilu nového typu Moravský Krumlov. Významné je to, že jde o období konce matrilineární/matrilokální společnosti a nastupujícího patrilineárního/patrilokálního systému, které začalo již v průběhu neolitu (určitě v mladším neolitu). Citovali jsme významný nález mužské sošky se „srpem“, nebo mužské sošky s modelem velkého sekeromlatu sedící na „trůnu“ potiské kultury z Szegváru – Tűzköves v Maďarsku a další. Vybraní mužové si sice dále upevňují privilegované společenské postavení. Neznamená to však, že významné ženy by ztrácely přední pozice ve společnosti. Poukazují na to jak velmi cenné šperky, tak ženské sošky starého zemědělského kultu úrodnosti a plodnosti (původem z neolitu), kultu „Magna Mater“ z moravsko-východorakouské skupiny/MOG kultury s malovanou keramikou fází MOG IIa, IIb, IIc, dále z období keramiky s brázděným vpichem a dokonce z badenské kultury ze středního eneolitu. Významná je ženská soška fáze MOG Ib (asi 4615–4523 př. n. l.) se zobrazeným velkým měděným závěskem typu Malé Leváre z ohrazeného sídliště Falkenstein – Schanzboden v Dolním Rakousku, nebo světoznámá stříbrná ženská soška z Hasanoğlanu se zlatými aplikacemi dokonce z doby bronzové a podobně. Stejný je výskyt gynekomorfních nádob včetně kultury nálevkovitých pohárů.