České královny a královská věnná města v pohusitské době (1436–1526)

Abstract

Cílem studie je popsat charakteristiky a zachytit specifika královských věnných měst v pohusitském období (1436–1526). Vzhledem k tomu, že se jedná o instituci, která přetrvala od vrcholného středověku až do poloviny 19. století, je třeba postupovat opatrně a vyvarovat se přenášení rysů i hodnocení z mladších období. Stanovený postup proto respektuje dobovou podobu institucionalizace, která ve středověku nesla často personální či diskontinuitní charakter. Studie si klade otázky: V čem spočívala specifika českých královských věnných měst? Čím se tato města odlišovala od ostatních královských měst? Jaký význam přisuzovat této skupině měst v dobovém historickém kontextu? V čem spočívala vazba věnných měst na královny a na úřad jejich podkomořího? Jaký vliv měly na postavení věnných měst jejich četné zástavy? Využita jsou v první řadě městská privilegia, dále korespondence mezi věnnými městy a vrchnostenskými, popř. krajskými úřady, vzájemná korespondence měst, korespondence s okolní šlechtou, soudní agenda, normativní prameny a kroniky.