JAK SE „DOHODNOUT, ŽE SE DOHODNEME“: SESTAVOVÁNÍ VLÁD V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU NA POČÁTKU 20. LET PRIZMATEM PREDIKTIVNÍ TEORIE KOALIC

Abstract

Výzkum politických dějin první republiky dosud postrádal komplexní kvantitativně-kvalitativní analýzu příčin politické a vládní nestability. Tato studie si klade za cíl tuto mezeru zaplnit. Na základě tradičních i nových metod, zejména nově konstruovaného Indexu koaliční nesoudržnosti (Coalition Incongruency Index, CII) a nástrojů politické analýzy docházíme k následujícím závěrům: (1) Fragmentované až atomizované stranické spektrum si vynucovalo vytváření koalic složených z velkého počtu subjektů. (2) Výsledkem byla téměř nevyčerpatelná zásoba teoreticky možných koalic. (3) Negativní postoj mnoha politických stran k novému státu výrazně snížil počet realisticky dosažitelných minimálních vítězných koalic (Minimal Winning Coalitions, MWC) – z tisíců teoreticky dostupných na jen několik málo prakticky uskutečnitelných. (4) Analýza pomocí CII ukazuje, že tyto podmínky nutily aktéry vytvářet velmi široké a ideologicky nesourodé koalice (z hlediska levo-pravého spektra, které bylo v daném období dominantní). (5) Samotná jednání a následná hlasování o vládách respektovala existující možnosti. Stranické složení parlamentních většin podporujících program jednotlivých vlád v daném období odpovídalo ve 3 případech ze 4 ideologicky nejkoherentnější variantě realisticky dostupných MWC. Obecně naše data ukazují, že aktéři dokázali realisticky dostupné možnosti využívat téměř optimálně. V mimořádně složité situaci se jim podařilo dohodnout relativně funkční vlády opírající se o poměrně stabilní parlamentní většiny.