Sdílená intencionalita mezi filosofií a vědou

Abstract

Klíčovým adaptačním procesem, který podle Michaella Tomasella odlišil člověka od jeho zvířecích příbuzných, byl rozvoj tzv. sdílené intencionality. Tento pojem si Tomasello vypůjčil z filosofické tradice, především z díla Johna Searla. Filosofie ovšem sdílenou intencionalitu zkoumá v podstatně jiném kontextu než Tomasello, pročež se nabízí otázka: Vychází Tomasello ve svém chápání sdílené intencionality skutečně konzistentně z relevantní filosofické tradice? V textu se pokusím analyzovat pojetí sdílené intencionality jak u Tomasella, tak u současných filosofů (především u Johna Searla) – a následně pak posoudit, do jaké míry se shodují. Pokusím se také definovat, v čem se tato pojetí naopak rozcházejí.