50. LÉTA U ZÁBRANŮ: DENÍK JAKO PROSTOR REFLEXIVITY A RODINNÉ PAMĚTI

Abstract

Tato studie zkoumá literární a osobní reflexe období 50. let 20. století v rodině Zábranových, přičemž se zaměřuje na tři klíčové texty: Ohlédnutí (1994) od Jiřiny Zábranové, Celý život (1992) od Jana Zábrany a Flashky (2014) od Evy Zábranové. Tato díla nabízejí jedinečnou příležitost nahlédnout na stejné desetiletí očima tří generací. Na základě Lejeunova pojetí deníku jako „antifikce“, Patočkovy koncepce reflexivity a Ricœurovy trojí mimesis tato studie nastiňuje, jak každý z uvedených textů transformuje osobní zkušenost do svědectví o době. Memoáry Jiřiny Zábranové dokumentují brutální realitu života politického vězně, deník Jana Zábrany zachycuje existenciální rozčarování a historickou beznaděj českého básníka a překladatele, zatímco Flashky Evy Zábranové odrážejí přetrvávající vliv minulosti na rodinné vztahy. Studie přispívá k širší diskusi o autobiografickém psaní, studiu paměti a roli literatury v uchovávání historické zkušenosti