K některým novým podobám rodinných vztahů v současné české beletrii s LGBT+ tematikou

Abstract

Studie se zabývá problematikou zobrazování homosexuálních partnerských a rodinných vztahů v současné české próze s LBGT+ tematikou. V úvodní části je vymezen předmět zájmu. Rodina je definována jako svazek založený nejen na genetickém příbuzenství, ale i na dalších vazbách sociálního původu (adopce, poručnictví), přičemž za rodinu je považován i dlouhodobý svazek osob bez vlastních dětí. Diskutována je problematika teorie kultivace v oblasti beletrie. Přestože je beletrie účinným médiem, nemůže plnit funkci kultivace a informovanosti mezi menšinou a většinovou společností, neboť menšinová LGBT+ literatura je čtena výhradně menšinou. V analytické části se příspěvek zaměřuje na analýzu titulů současné české literatury odkazující na lesbické vztahy pro dospělé čtenáře (Zuzana Brabcová Rok perel a Renáta Petříková Druhá šance) a titulů určených především dětským čtenářům, které tematizují rodinné konstelace v LGBT+ rodinách s dětmi. Závěrem lze konstatovat, že v současné české LGBT+ próze koexistují zásadně odlišná vyprávění, která oscilují mezi sebeosvobozující či terapeutickou funkcí, texty zabývajícími se problematikou coming outu, vyrovnáváním se s vlastní identitou a volným, radostným psaním o příjemném životě odlišně sexuálně orientovaných jedinců v současném světě. Základním definičním znakem této literatury je tedy variabilita.