<link rel="stylesheet" href="styles.cf390c6bfbe7555f.css">

Aristokrat v diplomatické službě první republiky. Neobyčejný osud Maxe Lobkowicze

dc.contributor.authorŽupanič, Jan
dc.date.accessioned2026-08-17T06:57:10Z
dc.date.issued2026
dc.description.abstractStudie se zabývá osobností prvního československého velvyslance ve Velké Británii Maxmiliána Ervína Lobkowicze. Zasazuje životní osudy tohoto příslušníka nejvyšší aristokracie Rakousko-uherské monarchie do dobového kontextu a naznačuje cesty, které se otevíraly šlechtě v nové Československé republice. Spolupráce mezi šlechtou a československým státem však byla od počátku zatížena předsudky a nedůvěrou. Aristokraty tak sice mezi československými úředníky najdeme, ale jen velmi vzácně. Jedním z hlavních důvodů byla neochota těchto osob ke spolupráci s republikánským režimem. Max Lobkowicz představoval v tomto ohledu naprostou výjimku. Velmi rychle se sžil s novou republikou a svých kontaktů, které získal díky působení ve státní službě, využíval i ve svůj prospěch (zmírnění důsledků pozemkové reformy, majetkové spory s otcem). Na druhé straně však byl ochoten pro Československo pracovat de facto zdarma a jeho služby se jako neocenitelné ukázaly zejména v kritické době druhé poloviny 30. let.cze
dc.description.abstract-translatedThis study examines the personality of Maximilian Erwin Lobkowicz, the first Czechoslovak ambassador to Great Britain. It places the life story of this member of the highest aristocracy of the Austro-Hungarian Monarchy within its historical context and outlines the paths that opened up to the nobility in the new Czechoslovak Republic. From the outset, however, relations between the nobility and the Czechoslovak state were marked by a historical burden of prejudice and mistrust. Although aristocrats could be found among Czechoslovak officials, they were very rare, primarily due to their reluctance to collaborate with the republican regime. In this respect, Max Lobkowicz represented a complete exception. He quickly adapted to the new republic and made use of the network he had cultivated during his civil service career to his advantage, particularly in mitigating the consequences of land reform and property disputes with his father. At the same time, he was willing to work for Czechoslovakia de facto without remuneration, and his services proved invaluable, especially during the critical period of the second half of the 1930s.eng
dc.formatp. 37-67
dc.identifier.doi10.31577/histcaso.2026.74.1.2
dc.identifier.issn0018-2575
dc.identifier.obd43882925
dc.identifier.scopus2-s2.0-105035719912
dc.identifier.urihttps://hdl.handle.net/20.500.12603/2857
dc.identifier.wos001734029100002
dc.language.isocze
dc.peerreviewedyes
dc.publicationstatuspostprint
dc.publisherSlovenská akadémia vied
dc.relation.ispartofHistorický časopis, volume 74, issue: 1cze
dc.relation.publisherversionhttps://doi.org/10.31577/histcaso.2026.74.1.2
dc.rights.accessOpen Access
dc.rights.licenseCC BY 4.0
dc.source.urlhttps://doi.org/10.31577/histcaso.2026.74.1.2
dc.subjectMax Lobkowiczcze
dc.subjectčeskoslovenská diplomaciecze
dc.subjectaristokraciecze
dc.subjectprvní republikacze
dc.subjectpozemková reformacze
dc.subjectMax Lobkowiczeng
dc.subjectCzechoslovak diplomacyeng
dc.subjectAristocracyeng
dc.subjectFirst Czechoslovak Republiceng
dc.subjectLand Reformeng
dc.titleAristokrat v diplomatické službě první republiky. Neobyčejný osud Maxe Lobkowiczecze
dc.title.alternativeAn Aristocrat in the Diplomatic Service of the First Czechoslovak Republic: The Extraordinary Fate of Max Lobkowiczeng
dc.typearticle

Soubory