Harmonia, Scientia, Economia – tři motivy západní filosofie výchovy

Abstract

Edukace je dynamická záležitost. Její pohyb souvisí s pohybem lidského myšlení. Jak člověk myslí, tak také jedná, a to i edukačně. V tomto eseji budeme didaktiku chápat jako disciplínu, která se táže „jak“, a fi lozofi i výchovy jako disciplínu, která se táže „proč“. Didaktika a její příbuzné disciplíny mají za úkol promýšlet metodologii utváření člověka. Filozofi e výchovy nutí pedagogiku přemýšlet, proč dělá to, co dělá. Co je cílem. Co je smyslem. Zaměříme se na tři historické ideové pohyby, resp. metanarativní posuny, které určovaly (a určují) podobu současného filozofování o výchově. Smyslem tohoto exkurzu je nastínit historické a filozofické souvislosti za účelem porozumění naší současné pedagogické realitě tzv. západního světa. Budeme srovnávat ideová východiska doby pre-moderní, moderní a post-moderní a sledovat jejich edukační implikace. Cílem příspěvku je předložit argument ve prospěch celostního pojetí „educatio“, jak jej formuloval J. A. Komenský.