Inovativnost a postoje učitelů na 1. stupni ZŠ k využívání generativní umělé inteligence

Abstract

Rychlé zavádění generativní umělé inteligence představuje pro primární vzdělávání jedinečné výzvy. Tato studie zkoumá vzorce přijetí a postoje učitelů základních škol. V Královéhradeckém kraji v České republice byl proveden kvantitativní průzkum, jehož konečný analyzovaný vzorek tvořilo 360 učitelů (N = 360). Nástroj, založený na Rogersově teorii difúze inovací, kategorizoval učitele a měřil jejich zkušenosti s nástroji AI a postoje k nim. Výsledky odhalují významnou odchylku od Rogersova modelu, s vysokou koncentrací v „rané většině“ (66,1 %) a malým počtem „opozdilců“ (5,8 %). Byla zjištěna silná pozitivní korelace mezi absolvováním školení zaměřeného na AI a pozitivními postoji. Učitelé vnímají AI primárně jako nástroj produktivity pro svou vlastní přípravu (např. ChatGPT, Canva), nikoli jako nástroj určený přímo pro žáky. Data podtrhují naléhavou potřebu cíleného profesního rozvoje k překlenutí propasti mezi vnímáním AI jako „učitelského nástroje“ a její efektivní pedagogickou integrací.