Relativa s postfixem -ž v dnešní češtině

Abstract

Příspěvek je věnován českým vztažným zájmenům s původní enklitickou částicí -ž, synchronně vnímanou jako postfix (kdož, což, kterýž ad.), jejich původu, funkční distribuci, frekvenčním charakteristikám a možnostem jejich stylového využití v textech 21. století. Korpusová data ukazují významný rozdíl mezi frekvencí zájmen kterýž a kdož na jedné straně a frekvencí zájmena což na straně druhé. Cílem příspěvku je vysvětlit tento frekvenční rozdíl rozdílným syntaktickým chováním zájmenných výrazů. Zatímco zájmena co a což mají v současné češtině rozdílné syntaktické funkce, v případě zájmen kdo a který částice -ž nemění jejich syntaktickou funkci, ale pouze jejich stylovou hodnotu. Příspěvek vychází z analýzy autentických textů z Českého národního korpusu, konkrétně z korpusů současné psané češtiny řady SYN a z diachronního korpusu DIAKORP (v 6), obsahujícího česky psané texty z období od 14. do 20. století.