Liturgický prostor jako tvar Nevyslovitelného v díle Ing. Arch. Mgr. Tomáše Černouška

Abstract

Sakrální architektura patří mezi základní výrazové prostředky utváření veřejného prostoru sídelních forem. Je však nezbytně nutné, aby reagovala na konkrétní situaci člověka a společnosti a nekonzervovala se do schematismu vyprázdněných forem. Jednou z prvních osobností, která o sakrální architektuře uvažovala v duchu moderní sensibility, byl český architekt Tomáš Černoušek. Dílo Tomáše Černouška je inspirováno funkcionalistickou architekturou, dále pojetím barevnosti Pieta Mondriana a koncepčním uvažováním Ludwiga Miese van der Rohe. Nicméně všechny tyto vlivy kreativně promýšlí z hlediska negativně-teologické perspektivy.