http://hdl.handle.net/20.500.12603/43 Filozofická fakulta Sun, 16 Aug 2026 16:58:33 GMT 2026-08-16T16:58:33Z http://hdl.handle.net/20.500.12603/2851 Proč bychom se v sociální práci měli zajímat o činnosti pravicových think tanků? Janebová, Radka; Kappl, Miroslav; Štěpánek, Daniel CÍLE: Cílem článku je popsat rizikové aspekty vlivu pravicových think tanků v rámci kulturní neoliberální politiky vztahující se k sociální oblasti a navrhnout doporučení, jak na nalezené rizikové aspekty v rámci profese sociální práce reagovat. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickými východisky jsou kritická teorie neoliberalismu a kritická sociální práce. METODY: K dosažení cíle byly použity technika otevřeného deskriptivního kódování odborných textů věnujících se kritické analýze think tanků a technika induktivního usuzování. VÝSLEDKY: Výzkumná zjištění ukázala, že pravicové think tanky mohou být využívány ze strany ekonomických elit pro podporu jejich ekonomických zájmů, že ohrožují autonomii vědeckého výzkumu a přispěly k vyloučení alternativních (pro-sociálních) diskursů z veřejné diskuze o sociálních problémech. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Zahraniční zkušenosti s vlivem think tanků na dominující diskurs v sociální oblasti ukazují, že i česká a slovenská sociální práce by měly začít věnovat pozornost nejen kritickému zkoumání think tanků, ale i hledání strategií, jak tomuto vlivu vzdorovat. Sat, 01 Aug 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.12603/2851 2026-08-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.12603/2850 Polish-Lithuanian Republican Mythology: opening the research field for a new study of Czech political thought? Květina, Jan This paper analyses the options to apply the model of Polish-Lithuanian republicanism – studied mainly for the 16th–19th century context – for the research of the Czech historical tradition of political thought. By doing so, the article tries to deconstruct the traditional national narrativization of the Czech domestic political discourse as a gradual evolution of classical liberalism and ethnic nationalism (i.e., the narrative created during the National Revival and emphasized dominantly again after 1989) with the help of suggestion that the Czech historical political thought might have reflected specific interpretations of political values (liberty, equality, common good, etc.) that have been already identified in the Polish-Lithuanian aristocratic milieu. Contrary to the Polish historiography that reflects and analyses the domestic tradition of republican political thought on a large scale, the Czech historical science still lacks appropriate theoretical and methodological tools to interpret the Bohemian (and later Czech) discourse of political theory from the perspective of Central European republican tradition. Hence, this paper identifies the main impetuses for such research on possible patterns of Czech historical republicanism, including the challenge to deconstruct the traditional narrativization of the Czech “national story” constructed mainly at the turn of the 19th and 20th centuries. The operationalization of the republican theory in the Central European context – based primarily on the current state of research of the Polish-Lithuanian historical case revealing new contextual meanings of political concepts such as mixed government, liberty, equality, or common good – opens the space for re-interpretation of fundamental Czech political and civic values that have been so far dominantly understood in the framework of the “victory march” of liberal, democratic and ethno-national principles. Such reinterpretation – enriching the perspectives of both Czech as well as broader Central European study of political ideas – is therefore suggested in case of two relevant historical cases: 1) the Bohemian political thought during the 1618 anti-Habsburg uprising; 2) the Czech political discourse in the 1848 revolution. Wed, 01 Jan 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.12603/2850 2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.12603/2847 Diskurz cti a hanby v Aischylově dramatu Daneš, Jaroslav V článku se zabývám diskurzem cti a hanby v Aischylově dramatu. Sleduji, jakým způsobem je tento diskurz využíván, manipulován nebo problematizován. Dospívám k závěru, že ve většině analyzovaných případů je tento diskurz problematizován (Sept., Ag., Suppl., Pers.) nebo též může být implikována jeho ambivalence (Pers.). Naprosto zřetelná je Aischylova revize homérského konceptu nehynoucí slávy (κλέος ἄφθιτον). Válka obecně i hrdinové Aischylových tragédií jsou problematičtí a důraz je jednoznačně položen na utrpení a zdrcující důsledky, které válka přináší, ať už pro členy vládnoucích rodin, nebo pro polis. Jen zřídka můžeme najít příklady neproblematického užití tohoto diskurzu, které vykazují kontinuitu s homérským světem, například pokud jde o podobu smrti bojovníka. To je patrně způsobeno zkušenostmi Aischylovy generace. Aischylos debutoval krátce před tím, než Athéňané odhlasovali podporu povstání proti perskému králi, čímž spustili několik desetiletí trvající vojenský konflikt a mocenské soupeření s Persií. Průběh tohoto konfliktu a následné nabytí hegemonního postavení v řeckém světě přinesly prakticky kontinuální vojenskou angažovanost a velké množství obětí. Ideologie Athén Aischylovy doby pracovala s hérojskými koncepty cti, které umožňovaly získat, udržovat a rozvíjet hegemonní postavení a τιμή s ním spojenou. Toto politicko-společenské směřování si vyžadovalo též novou konceptualizaci vztahu individuálního a kolektivního. Sun, 01 Jan 2023 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.12603/2847 2023-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.12603/2781 inverted question mark De la disrupción a la institucionalización? El caso del movimiento indígena de Bolivia Springerová, Pavlína; Vališková, Barbora El objetivo principal del artículo es examinar la relación entre institucionalización del movimiento indígena boliviano y su dinámica en el sentido de su actividad de protesta e internal cohesión en el período entre 1997 y 2014. El propósito del estudio es capturar el posible cambio en la institucionalización del movimiento con la llegada de Evo Morales al poder en 2006. En base del análisis hemerográfico de la prensa boliviana el análisis concluye que el movimiento indígena pasó por el proceso de la institucionalización bajo el gobierno de Morales, el hecho que está reflejado en la creciente representación indígena en las estructuras del poder estatal. Sin embargo, la institucionalización era un proceso selectivo y prefirió organizaciones campesinas antes del sector indígena/originario que al contrario experimentó más bien cooptación que institucionalización. La selectividad del proceso produjo diferentes efectos en la movilización de las organizaciones individuales. Mientras que la CSUTCB, la organización más representada en la estructura estatal, casi cesa de movilizar, la CIDOB y CONAMAQ combinaron estrategias institucionales y extra-institucionales lo que culminó en su decisión a deinstitucionalizarse. Así, los dos sectores se han desmovilizado, although mediante differentes mecanismos causales. La política favorable y acceso a la estructura estatal moderó al sector campesino, mientras las organizaciones indígenas/originarias tuvieron que afrontar las estrategias gubernamentals de división. Fri, 01 Jan 2021 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.12603/2781 2021-01-01T00:00:00Z